100 let
Veliké Lóže
České republiky
Úvodní slovo Velikého Mistra VLČR
Výstava v Novoměstské radnici v Praze
Co výstava nabídne?
- Originální zednářské předměty a reprodukce dílny.
- Místnost s rituálními symboly a předměty.
- Komůrku rozjímání, kde nováčci čekají na své zasvěcení.
- Rekonstrukci za války zničeného díla Alfonse Muchy „Poslední dílo“.
- Prezentace všech 28 aktivních lóží z České republiky s jejich bohatou historií.
- Výstava je připravena v českém a anglickém jazyce
- Výstava je otevřená v době: úterý – neděle 10:00 – 18:00
- Detailní popis a program naleznete >> ZDE <<
- Presskit k výstavě je dostupný >> ZDE <<
Tiskové a mediální zprávy
Praha TV – Veliká Lóže České Republiky slaví 100 let
Kalendář akcí ke stoletému výročí
Praha – Jako společenství lidí s vlastními pravidly, dlouhou tradicí a duchovním rozměrem, kteří věří ve svobodný a lepší svět, prezentuje výstava české svobodné zednáře. Veřejnosti bude přístupná od středy do 26. listopadu na Novoměstské radnici v Praze. Koná se u příležitosti stého výročí založení Veliké lóže Československé. Kromě textu seznamujícího s historií zednářství především v českých zemích obsahuje také mnoho uměleckých děl, které život a praxi zednářů přibližují. ČTK/Deml Ondřej
Celý text tiskové zprávy ČTK naleznete zde.
Dne 25 června 2023 proběhla vernisáž výstavy Svobodný zednář – Jaroslav Kvapil. Výstava připomíná 155. výročí narození českého básníka Jaroslava Kvapila v jeho rodišti, na zámku Chudenice u Klatovy. Výstava vykresluje českého básníka Jaroslava Kvapila jako zednáře. Uvidíte osobní věci a dokumenty z pozůstalosti Jaroslava Kvapila související s jeho členstvím v zednářské lóži.
Místo konání: Starý zámek Chudenice
Videoreportáž z akce můžete shlédnout na Youtube zde.
Odkaz na stránku o výstavě naleznete zde.
Dne 27 května 2023 proběhl Pietní akt v Terezíně, který pořádaly lóže Quatuor Coronati a Josef Dobrovský pod záštitou Veliké Lóže České republiky ke stému výročí vzniku Veliké Lóže České republiky. Vzpomněli jsme na svobodné zednáře umučené a popravené během válečných let.
Místo konání: Památník Terezín
Proslov pronesl: Petr Komárek – Veliký Mistr VLČR
Odkaz na fotky z akce naleznete zde
Ve čtvrtek 23.3.2023 proběhl v prostorách restaurace Excelsior Pub Praha křest knihy Jiřího Slívy, která vychází při příležitosti roku oslav 100. výročí založení československého svobodného zednářství.
Dárková publikace renomovaného českého kreslíře a karikaturisty Jiřího Slívy přináší na 80 stranách ucelený soubor grafik a ilustrací na specifické téma „století českého svobodného zednářství“. Kolekce obsahuje kresby i barevné reprodukce nejnovějších grafik, kolorovaných kreseb a vícebarevných litografií na zednářské téma. Slívův kreslený humor hovoří i beze slov univerzálním jazykem, přesto jsou textové části knihy (úvodní slovo velmistra i životopis autora) přeloženy do anglického jazyka. Kniha s mírně ironickou nadsázkou poodhaluje jindy skrytý svět zednářů a jejich tajemných symbolů.
Autor knihy – Jiří Slíva – český výtvarník a básník, věnující se kreslenému humoru, litografii a knižní ilustraci.
Knihu si můžete objednat zde.
Spisovatel Otomar Dvořák pozval tentokrát na kávu bývalého zednářského velmistra Pavla Gergela. Nejen, že se od něj dozvíme leccos zajímavého z tajemného zákulisí zednářských lóží, ale také nahlédneme do jeho literární tvorby, plné nadsázky a svérázného humoru.
Hovořili: Otomar Dvořák, Pavel Gergel – bývalý velmistr zednářského řádu
Zvukový záznam z rozhovoru si můžete poslechnout zde.
Moderní svobodné zednářství vzniklo počátkem 18. století v Anglii a brzy se rozšířilo po celé Evropě, včetně českých zemí. Kdo byl první zednář v Čechách? Za jakých okolností vznikla první pražská lóže? Poslední třetina 18. století byl u nás pro zednáře a jejich lóže zlatý věk, v nichž se setkávali pokrokoví šlechtici, měšťané, akademici a umělci. Dali podnět k založení sirotčince, ústavu pro hluchoněmé, učené společnosti, vlastenecké obrazárny a dalších institucí, z nichž mnohé fungují dodnes.
Přednesl: Jacob Sadilek – historik
Odkaz na akci zde.
Historie Veliké Lóže České republiky
1923
V neděli 25. února 1923 v 11 hodin byla ustanovena Národní Veliká Lóže Československá
(NVLČs) v budově paláce České banky ve Vodičkově ulici č. 41 v Praze.
V sobotu 27. října 1923 v 16 hodin bylo slavnostně vneseno světlo do NVLČs v již
vysvěceném chrámu lóže
J. A. Komenský v Husově ulici č. 9 v Praze. Práce se tehdy
zúčastnilo celkem 72 bratrů. Mezi nimi byli i osobnosti jako: Alfons Mucha, Jaroslav Kvapil,
Ladislav Syllaba, František Sís a Karel Weigner.
1950 - 1951
S narůstajícími represemi a silou komunistické diktatury se postupně více bratrů přiklánělo k
přerušení činnosti. Z tohoto důvodu bylo v roce 1950 sepsáno tzv. "Memorandum k uspání".
Následně pak dne 1. dubna 1951 ukončili českoslovenští zednáři pod tlakem politických
událostí podruhé svoji činnost. Likvidace a zánik spolků byl datován k 31. srpnu 1951.
Většina členů řádu počítala s tím, že tato doba bude pouze přechodná. Nikdo však
nepředpokládal, že mezitím uběhne 40 let.
2008
Důležitým mezníkem v českém svobodném zednářství posledních 30 let bylo sloučení VLČR
s Velikým Orientem Českým. Veliký Orient Český měl v době sjednocení s VLČR pět
aktivních lóží pracujících v Praze, Brně a Ostravě. Slavnostní akt sloučení se konal
8. března
2008 v budově Strahovského kláštera v Praze.
Sjednocení bylo doprovázeno i nejvýznamnější událostí v historii zednářství na Slovensku.
Ve stejný den byla oficiálně založena Veliké Lóže Slovenska ve formě distriktu, sdružující
slovenské, ale i zahraniční zednáře na Slovensku. Slovenské lóže byly dosud součástí VLČR.
Vznikem Distriktní Veliké Lóže Slovenska začíná na Slovensku nová etapa vývoje
zednářství, která historicky pokračuje v poselství Národní Veliké lóže Československé.
1938
Po podepsání Mnichovské dohody a následné abdikaci prezidenta Beneše se bratři dohodli na uspání NVLČs a následné likvidaci její právní formy. Uspání NVLČs proběhlo dne
14. října1938. Následná likvidace a rozpuštění spolku bylo naplánováno a provedeno
27. října 1938.
Po tomto datumu lze hovořit o tom, že v Československé republice již zednáři neexistovali. Datum likvidace se takhle symbolicky spojilo s vnesením světla z roku 1923.
1989 - 1990
Po pádu komunistického režimu ke konci roku 1989 žilo v Československu jen 31 zednářů,
kteří si pamatovali uspání zednářství z roku 1951.
Slavnostní akt obnovení Veliké Lóže Československé se odehrál 17. listopadu roku 1990 v
Martinickém paláci na Hradčanském náměstí v Praze. Datum bylo zvoleno jako památka na
den začátku Sametové revoluce z roku 1989, která odstartovala celospolečenské změny v
Československu. Aktu se zúčastnilo celkově 104 zednářů ze 13 států.
2009
Veliká Lóže Slovenska byla konstituována 21. března 2009 z Distriktní Veliké Lóže
Slovenska, patřící pod Velikou Lóži České republiky, symbolickým aktem rozdělení
dosavadního československého Světla na dvě národní Světla. Mimořádné slavnosti se
zúčastnilo 21 nejvyšších zednářských mocností, 230 bratrů z celého světa.
Velikou Lóži Slovenska tvořily tyto lóže: Kozmopolis, Humanismus a Libertas.
1946 - 1947
Po konci druhé světové války probíhaly první přípravné zednářské schůzky v Praze.
Ustanovující shromáždění přípravného výboru NVLČs je konalo 11. května 1946, kdy se sešli
členové různých lóží a rozeslali dopisy všem Mistrům lóží a vyzvali je k obnovení činnosti.
V roce 1947 byla povolena Ministerstvem Vnitra existence NVLČs.
Následně, 26. října 1947, bylo svoláno Valné shromáždění do Colloredo-Mansfeldského
paláce v Karlově ulici v Praze. Tímto aktem byla oficiálně zahájena činnost zednářství po
druhé světové válce.
1993
Po rozdělení Československa v roce 1993 na Českou a Slovenskou republiku se Veliká Lóže
Československá přejmenovala na Velikou Lóži České republiky (VLČR). Nicméně tato
velkolóže nadále zahrnovala i lóže na území Slovenska.
Ve stejném roce bylo vneseno světlo do Velikého Orientu Českého jako další zednářské
velkolóže na území České republiky. Tato velkolóže vznikla vyčleněním tří lóží z Velikého
Orientu Francouzského.
2023 -
V současnosti VLČR sdružuje celkem 28 aktivních lóží pracujících v Praze, Brně, Ostravě,
Mariánských Lázních,
Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Olomouci.
Ještě v roce 2023 je plánováno obnovení lóže v Opavě.
Velicí mistři VLČR
Veliká Lóže České republiky je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších organizací svého druhu v České republice. Je to společenství mužů, kteří jsou spojeni věrností k ideálům lidské svobody, rovnosti a bratrství. Veliká Lóže České republiky se skládá z jednotlivých loží, které se nacházejí po celé zemi. Každá lože má svého Ctihodného mistra, který je zodpovědný za provádění rituálů a udržování tradic. Velmistři jsou vysoce vážení a respektovaní členové společnosti a jsou odpovědní za udržování vysokých standardů a etických principů. Veliká Lóže České republiky se snaží přispívat k rozvoji a udržování lidských práv a svobod, a to prostřednictvím vzdělávání, charitativních aktivit a podpory kulturních a společenských aktivit. Veliká Lóže České republiky je váženou a uznávanou organizací, která se snaží poskytovat svým členům nejen příležitosti k rozvoji, ale také příležitosti k výměně názorů a myšlenek.
1923-1951
1990-2023
Regulární lóže v České republice
V České republice aktuálně působí dvacet osm zednářských lóží, které se jsou součástí Veliké Lóže České Republiky. Tyto lóže mají své jedinečné klenoty a bohatou historii, která sahá až do dávných dob. Nejstarší z nich byla založena již v roce 1742. Níže naleznete přehled lóžových klenotů a data vnesení světla (založení) těchto zednářských lóží, které představují důležitou část kulturního dědictví zednářského řádu.
VOLNOST
to je svoboda. A svoboda, to je nejen možnost se rozhodovat, ale především schopnost se rozhodnout. Bez jasného názoru, odvahy a empatie nelze svobody dosáhnout. A zednáři o svém Řádu říkají, že je svobodný, že i oni sami jsou svobodní, právě proto, že za svými názory stojí, že jsou odvážní při jejich prosazování a že jejich první zásadou je prospěšnost všem lidem, lidskost samotná.
ROVNOST
to je úcta ke druhému člověku uvedená v život. Zednáři jsou demokraté. Jsou si rovni – a přesto ctí a uznávají i jasně danou hierarchii jako podstatu řádu. Zednář není zednářem jen ve zdech Chrámu, který symbolicky buduje. Je jím především mimo chrám. A tam, v každodenním životě, naplňuje princip rovnosti jako základu zdravého vztahu mezi všemi lidmi.
BRATRSTVÍ
to je blízkost, to je vzájemnost, to je věrnost, to je důvěra. Zednáři jsou jeden druhému bratrem, neboť tvoří pevným řetězem provázanou rodinu, kterou nerozdělují hranice. Být druhému bratrem znamená podílet se s ním na cestě ke stejnému cíli, ctít stejné hodnoty a být kdykoli připraven pomoci bratru především v nouzi, ale i z prosté radosti, kterou bratrství přináší.