Naše lóže

Lóže Národ

https://www.lnarod.cz/o-nas/
Řádná a Dokonalá Lóže Národ je jednou ze základních organizačních jednotek Řádu Svobodných Zednářů sdružených ve Veliké Lóži České republiky. Jsme sdružením, ve kterém se společně setkávají svobodomyslní muži různého postavení, vzdělání, profesí a původu, ale společných zájmů. Naším společným cílem je dosáhnout skrze zlepšení sebe sama alespoň drobného pokroku v morální a duchovní úrovni celé společnosti, jíž jsme každý součástí. Klenot Lóže Národ Klenot Lóže Národ Jsme na území České republiky nejstarší zednářskou lóží s nepřerušenou tradicí. Jsme hrdí na své předchůdce a milujeme svůj rituál vycházející z tradic založených již na počátku 18. století v svobodozednářských lóžích, které se roku 1717 spojily v první Veliké lóži Anglie. Jsme součástí téhož bratrského řetězu, vzájemně se uznáváme a udržujeme stále časté zahraniční styky se zednáři doslova z celého světa. Jsme pyšní na to, že u zrodu naší Lóže Národ stály takové osobnosti jako František Sís, Alois Rašín, Ladislav Syllaba, bratři Čapkové a mnozí další, neméně skvělí muži naší národní historie. Je nám ctí nést pochodeň světla, kterou před sto lety zažehli, dále do budoucnosti a předat ji našim následníkům.

Lóže Dílo

https://www.lozedilo.cz
Rád bych napsal o řádné a dokonalé zednářské lóži Dílo, která působí v Praze. Lóže Dílo patří mezi nejstarší a nejznámější zednářské lóže v České republice. Byla založena v roce 1777 a od té doby se zasloužila o rozvoj zednářství a podporu humanitních a kulturních aktivit v zemi. Lóže Dílo je součástí Velkého Východu České republiky a její členové jsou zednáři z řad vzdělaných a kulturně vyspělých osobností. Lóže se schází pravidelně v sídle, které se nachází v centru Prahy a je vybaveno konferenčními místnostmi, knihovnou a společenskými prostory. Členové lóže Dílo se věnují širokému spektru aktivit, od vědeckých a kulturních přednášek až po charitativní projekty. Lóže také spolupracuje s dalšími spolky a organizacemi, jako jsou například společnosti pro vědu a umění nebo filantropická nadace. Lóže Dílo je otevřená novým členům, kteří splňují předepsané kritéria a projevují zájem o zednářství a o to, co lóže stojí. Vstup do lóže je založen na dobrovolném základě a není podmíněn žádnými náboženskými ani politickými přesvědčeními.

Lóže Most

http://www.lmost.cz
Lóže Most byla založena 29. 11. 1925 sedmi mistry tehdejší německé Veliké lóže Lessing zu den drei Ringen, která působila na území České republiky. Vznikla jako „nezávislá“. Již v roce 1927 bylo vneseno světlo do další lóže Most na Or∴ Brno, v roce 1930 vznikl Most Bratislava, v roce 1932 kroužek v Táboře a v roce 1933 byla založena další pražská lóže Most Baruch Spinoza. Tyto lóže nejprve utvořily takzvaný Svaz mostů, který se v roce 1932 ustanovil jako Veliký Orient československý, jenž byl myšlenkově blízký Grand Orient de France. Lóže byly charakteristické mnohonárodnostním složením. Obřady byly vedeny v českém, německém a na Slovensku i v slovenském a maďarském jazyce. Tato praxe měla velký úspěch. Mimo jiné pod tlakem nastupujícího nacismu dochází v druhé polovině třicátých let k integraci zednářských uskupení v České republice. Veliký Orient československý se svými čtyřmi lóžemi splynul dne 27. 10. 1935 s Národní velikou lóží československou (NVLČs). V důsledku politických událostí dochází na podzim roku 1938 k „uspání“ (tj. přerušení činnosti) NVLČs. V době války řada československých zednářů působila v domácím i zahraničním odboji. Činnost lóží byla obnovena v roce 1947, ale po komunistickém puči v roce 1948 se pozice svobodného zednářství značně zhoršila. Dne 1. 4. 1951 Valné shromáždění NVLČs rozhodlo o druhém „uspání“ svých 15 lóží. Nekonečných 39 let čekali českoslovenští zednáři na své „probuzení“ (tj. obnovení činnosti). Scházeli se neformálně a nepravidelně. Ze 779 členů NVLČs v roce 1951 jich přežila pouhá 3 procenta. Dne 17. listopadu 1990 byla, za slavnostní účasti zahraničních zástupců, obnovena činnost řádu v Československu. Takzvaného „probuzení“ se dočkalo 27 bratří z různých původních lóží. Mimořádnou zásluhu na udržení kontinuity československého zednářství v době komunistické totality měl tehdejší Veliký mistr profesor Jiří Syllaba. Spolu s lóží Most obnovily činnost, v rámci Veliké lóže československé, také lóže Národ a Dílo. V duchu zednářské práce usiluje lóže Most o mravní a duchovní růst všech bratří. Navazujíce na internacionální charakter předválečných lóží Most udržuje četné dobré vztahy se zahraničními lóžemi svobodných zednářů.

Lóže U tří hvězd

https://u3h0.webnode.cz
Lóže "U tří hvězd" tradičně spojuje muže různých národností, různých politických názorů, odlišného vyznání, různého věku i životních zkušeností. Je společenstvím vnitřně svobodných mužů, kteří se po zralé úvaze přihlásili k ideálům řádu svobodných zednářů. Mužů, kteří se navzájem nazývají bratry a bratry v pravdě jsou. Společně se snaží, v duchu tolerance, prostřednictvím rituálů, symbolů i přátelských setkání o poznání sebe sama, o mravní a duchovní růst svůj i celé společnosti. Lóže není náboženskou či esoterickou společností. Není ani osvětovou, politickou či charitativní organizací nebo jen klubem pro využití volného času. Je spíše od všeho trochu, pro každého člena je ten či onen aspekt důležitější. Jednotlivé lóže po celém světě se svým charakterem, svou vnitřní atmosférou liší. Spojuje je ideál humanitní a iniciační podstata bratrstva, které zachovává prastaré rituály. O obsahu, cílech a prostředcích svobodného zednářství bylo vydáno mnoho dobrých, méně dobrých i zcela lživých publikací. Jako další kamínek do této pestré mozaiky přikládáme několik strohých údajů, jež poskytují informace o struktuře i činnosti jedné, středně velké, pražské lóže. Lóže "U tří hvězd" má v současnosti kolem padesáti členů všech generací. Bratři mají středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. Lóže je rozmanitá co do skladby povolání bratří. V lóži se setkávají namátkou hudebníci, výtvarníci, lékaři, právníci, stavaři, počítačoví experti, ekonomové, obchodníci, důchodci. Novodobá lóže "U tří hvězd" vznikla v roce 1985 jako již druhá česky pracující lóže v Německu, pod patronací německé Veliké lóže. Během šesti let jejího působení v exilu měla asi 35 členů žijících v 11 zemích světa. V září 1990 se konala první regulérní rituální práce v Praze za účasti více než 150 zednářů z celého světa. V průběhu roku 1993 přešla lóže z obedience německé pod VLČR. Společná setkání se konají v období od září do června, zpravidla dvakrát za měsíc. Kromě tradičních zednářských rituálů jsou pořádány přednášky zaměřené na témata úzce související s etikou, symbolikou, historií a obsahem svobodného zednářství. Po těchto setkáních následuje společná večeře, která navazuje na cechovní tradice svobodných zednářů. Lóže "U tří hvězd" mimo to rozvíjí dobročinné aktivity. Členové "U tří hvězd" navštěvují ostatní Lóže sdružené ve Veliké Lóži České Republiky a lóže zahraniční, uznané VLČR. Především setkání se svobodnými zednáři celého světa napomáhá k porozumění a toleranci mezi národy. Několikrát v roce se konají společná setkání s partnerkami, která pravidelně provází kulturní a společenský program.

Lóže Josef Dobrovský

https://www.josefdobrovsky.cz
Dne 25. června 1922 byla v Plzni založena Lóže Josef Dobrovský. Slavnostní akt se odehrál v hotelu Continental. Mezi zednáři, kteří se účastnili založení této lóže bychom našli malíře Alfonse Muchu, dramatika Jaroslava Kvapila či belgického konzula a podnikatele Pierre Constanta. Po přerušení činnosti lóže, které přinesla druhá světová válka, byla práce lóže Josef Dobrovský znovu obnovena v roce 1948. Jen na krátko. Do dubna 1951, kdy se československé lóže uspaly. Po období totality byla v devadesátých letech dvacátého století byla Lóže Josef Dobrovský znovu na nějaký čas probuzena. Po intenzivních přípravách byla v březnu 2010 v Plzni obnovena činnost lóže Josef Dobrovský. Plzeňští svobodní zednáři tak navázali na staletou tradici řádu v tomto regionu a svou prací se hlásí k odkazu svých předchůdců - Josefu Dobrovskému působícímu na Klatovsku, chudenickému rodákovi Jaroslavu Kvapilovi i k první lóži svobodných zednářů Sincereté, která v západních Čechách pracovala. K zájmům lóže Josef Dobrovský patří i zpracovávání archivních pramenů mapujících historii této lóže.

Lóže Jan Kolár

uspaná